Četla jsem

18. března 2013 v 0:08 | Květa |  Kultura,výstavy, koncerty
Je to tak, opravdu, dnes jsem celý den četla a přečetla jsem celou, celičkou krásnou knihu od Edith Holé "Cesta k mým matkám". Knihu jsem si objednala a v pátek jsem ji měla doma na stole. Čekala tam na mne aź dodnes.
Ráno jsem si uvařila kafe, pěkně jsem se uvelebila na gauči a ponořila se do autobiografického příběhu autorky, která hledá svoji biologickou matku. S menším odběhnutím k obědu, jsem knihu dočetla ve čtyři odpoledne. Zcela jsem se vžila do neradostného dětství a dospívání Edith a hodnotila jsem, jak se se svým osudem dokázala vyrovnat.
Kniha ve mně zanechala hluboký dojem a určitě o ní budu dlouho přemýšlet, jistě si ji přečtu znova....


Všem vám ji vřele doporučuji, určitě vás nezklame - přečtěte si ji....

Já jsem ji přečetla "jedním dechem", to je co říct, normálně se ke čtení vůbec nedostanu, naposled jsem četla knihu snad v minulém století.

Edith, moc děkuji za krásně a srozumitelně napsanou knihu.......



 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kitty Kitty | E-mail | Web | 18. března 2013 v 8:08 | Reagovat

Dobrá investice, už jsem četla a knížka jde knihobusem. Život jednoho dítěte máme jako na dlani a s důvěrou podaný... :-)

2 Miloslava Miloslava | Web | 18. března 2013 v 8:33 | Reagovat

Květuš díky za tip. :-)

3 Květa Květa | Web | 18. března 2013 v 9:02 | Reagovat

[1]: Manžel vypátral, že kniha vyšla i jako audiakniha, určitě stojí za to si ji objednat...

[2]: Miluško, ten tip mi dala sama Edith, dala jsem její knize hlas.... :-)

4 Jitka Jitka | E-mail | Web | 18. března 2013 v 9:31 | Reagovat

Naposledy jsem přečetla jedním dechem knížku od Simony Monyové Srdceboly.taky velmi čtivé a z jejího života pramenící dílko. :-)

5 Katka Katka | Web | 18. března 2013 v 9:50 | Reagovat

Mám ji za sebou a vzpomínám právě v poslední dobš, když se pořád mluví o tom, jak se děti z dětských domovů musí dostat k pěstounům....slibují větší pomoc náhradním rodinám....ale kde na to vezmou, to neříkají...

6 Jarmila* Jarmila* | Web | 18. března 2013 v 10:57 | Reagovat

Knihu jsem četla, ale mám z ní smíšené pocity. Ne, že bych žila u pěstounů, ale moje matka péči spíš přenechávala babičce. To se mi táhne celým životem. Podruhé už bych knihu nečetla, příliš mi jitří pocity. :-(

7 helena-b helena-b | Web | 18. března 2013 v 15:07 | Reagovat

Jsem ráda, že jsi se dala do čtení. Vidíš, že ten čas se dá vždycky někde vyšetřit. O knize vím a určitě si ji také někdy přečtu. :-)

8 Intuice Intuice | E-mail | Web | 18. března 2013 v 15:30 | Reagovat

Už ji mám na nočním stolku donesenou v sobotu z knihovny!

9 helena-b helena-b | Web | 18. března 2013 v 18:04 | Reagovat

Ještě hlásím, že už konečně vidím celé tvé záhlaví a  můžu ti ho pochválit. :-)

10 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 18. března 2013 v 18:18 | Reagovat

Já tu knihu také četla. A mé pocity? Smíšené, možná je to i tím, že sama jsem vychovala dítě, které jsem si vzala z dětského domova. Pak se podílela při výchově manželova syna. Takže jsem to viděla z obou stran, ne vždy se zadaří to co by chtěl jeden dát. I tak zajímavý příběh. Já už bych ji znovu nečetla, rovnala jsem se s tím dost dlouho, dávala jsem si otázky i odpovědi. No smažila jsem se jak na pánvi, pitvala svůj vztah k našim dětem a výsledek? Ujede asi každý, jen jde o to jak moc. A pak co je moc? Mluvila jsem s dcerou i se synama - výsledek? MAMI CO BLBNEŠ :-)

11 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 18. března 2013 v 22:15 | Reagovat

Květo, děkuji za přečtení i za doporučení dalším lidem. Je to pro mě takové hezké překvapení na dobrou noc.

12 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 18. března 2013 v 22:18 | Reagovat

[10]: Fukčárinko, chápu. Do Natamy prý také nedávno přišla maminka - pěstounka s hrůzou v očích, jestli není stejná jako ta pěstounka v Cestě k mým matkám. Skoro mi to připadá, že ty, co to zvládají, vždy mají pochyby a děsí se, že by ublížili. A je to tak správně. Jakmile rodiče si jsou jistí, že výchovu mají dokonalou, tak ujedou. Neříkám tím být bezhraniční maminka, plná pochyb. To ne. Ale připadá mi, že kdo se neptá, zda jde správně, tak nezpytuje ani své svědomí.

13 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 18. března 2013 v 22:21 | Reagovat

[6]: Jarmilo, moje kniha opravdu jitří pocity, vytahuje vytěsněné. Už mi pár lidí napsalo, že jim vytáhla bolavá místa. Někteří je zase zastrčili a jiným to pomohlo vyčistit třeba právě vztah. Je to zvláštní číst o tom, jak to jde hluboko. Je to o maminkách našich i nás samých jako maminek. A to je pořádná kláda. Tak Vám přeji, aby někdy nastal čas, kdy si bolavá místa budete mcoi prohlédnoout na světle a bez obav.

14 Petra Petra | E-mail | Web | 19. března 2013 v 11:38 | Reagovat

Květi, díky za knižní tip;-)

15 edithhola edithhola | Web | 19. března 2013 v 14:21 | Reagovat

V práci Vaše záhlaví vidím. Doma ne. Na domácím počítači vůbec Květin blog není.

16 Květa Květa | Web | 19. března 2013 v 16:35 | Reagovat

[15]: Asi budu muset převéknou kabát a vymyslet jiné záhlaví. Ještě se mi to nikdy nestalo, já to ovšem nijak neovlivním. Vyměním při nejbližší příležitosti... :-)

17 Miloslava Miloslava | Web | 19. března 2013 v 17:15 | Reagovat

Knihu v knihovně mají - určitě si ji půjčím. :-)

18 Maruška-Fukčarinka Maruška-Fukčarinka | Web | 24. března 2013 v 10:50 | Reagovat

[12]: Edit děkuji a nevím zda mám napsat, že brečím ... :-(  ;-) ach jo?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama